Jak budu žít za 20 let

27. února 2014 v 10:39 |  Texty
>>"Karle, podej mi prosím ten hrnec. Mám plné ruce práce!" křičím na svého manžela, který se ovšem k činu příliš nemá. "Karle!!!" rozčiluji se.
"Co je?" odpovídá mi a neochotně se zvedá z prosezeného křesla. Když mě spatří, jak létám z jednoho rohu kuchyně do druhého a zase zpět, aby se mi něco nepřipálilo nebo nepřetekl hrnec…<<

"Vždyť neumíš vařit!" přetrhne mé vyprávění moje kamarádka Míla.
"Za 20 let to snad už budu umět, ne?" odporuji a pokračuji ve svých představách.

>>Ani tehdy nehodlá vytáhnout z kuchyňské skříňky hrnec. Za tu dobu jsem také úplně zapomněla, na co ho vlastně potřebuji. "Co koukáš? Tak aspoň jeď vyzvednout Adélu ze školy!" přikazuji mu vztekle a opět se věnuji bublající polívce. O několik bublinek později se ve dveřích objeví má malá dcerka a s radostí ke mně běží: "Mamíííí!"
Je tak roztomilá, dokud ovšem nezačne její každodenní divadélko. Mami tohle. Mami tamto. Už to slovo ani nemohu slyšet!
"Můžu ti pomáhat?" ptá se s dobrým úmyslem, ale představa hlídat dceřinu ruku, která se nekontrolovatelně pohybuje okolo všech horkých hrnců a skleněných nádob, není příliš potěšující.
"Běž pomoct tátovi…" říkám, i když upřímně nevím, jak mu má pomoct při rozvalování se na gauči.
A sotva odběhne, je zase zpět: "Tatínek spinká."
"Crrr…" ozývá se do všeho telefon.
Velkými skoky k němu přiběhnu a vyhrknu: "Halo?"
"Cože?" nevěřím osobě, která mi sděluje, že má druhá, pubertální dcera sedí na policejní stanici. Vracím se do kuchyně, abych vypnula všechny varné konvice a plotny, když spatřím Adélu, jak mi pomáhá okořenit polévku. "Nee! To je cukr!" snažím se jí v tom zabránit a rvu jí z ruky cukřenku, která, jak jinak, než že celá spadne do mé pracně vytvořené večeře, kterou mohu s úsměvem na tváři vylévat do koše, který je potom tak plný, že ho musím ještě jít vynést. Ve dveřích se setkám s Katkou, mou pubertální dcerou, která se bůhvíjak dostala z policejní stanice domů a místo pozdravu mi nadává, že jsem jí vylila na nové boty večeři, kterou nazvala smradlavou břečkou, jelikož se mi pytel protrhl.
"Proč jsi to nevylila do záchodu?" míchá se do toho Karel, který se zrovna probudil.
"Tak si to udělej sám!" křičím hystericky a s prásknutím dveří utíkám z bytu před nadávající dcerou, nechápavým manželem a brečícím dítětem…<<

"A pak tě zajede auto a nebudeš mít žádné potíže," ukončuje mé vyprávění Míla.
"To je také možnost, ale tak to neskončí," nesouhlasím.

>>Vyvětrám si hlavu procházkou v parku, a když se vrátím, čeká mě obrovské překvapení…<<

"Všichni se odstěhovali a ty máš byt sama pro sebe," skáče mi do řeči zase Míla a spokojeně se usmívá.
"Ne," odporuji.
"Takže se odstěhuješ ty a skončíš jako bezdomovec?" diví se.
"Ne."
"Takže…"
"Ne. Nech mě to dopovědět!" uklidňuji jí a před další větou se zhluboka nadechnu.

>>Když se tedy uklidněná vracím z parku, na stole je prostřeno a ubrousky jsou ve tvaru čehosi zajímavého, tudíž usoudím, že se účastnila i Adélka. Karel, který mě uvidí vcházet, se ke mně hned nahrne a omlouvá se za svou neochotu. I Katka uzná, že se nemusela tak rozčilovat a Adélka, která má z brečení už rudé oči, ke mně také radostně běží.
Zavládne harmonie.
Jsem ráda, že mám takovou rodinu, která dokáže uznat chybu.
"A proč jsi vlastně byla u policie?" vzpomenu si na telefonát.
"No já jsem… Teda ne já, ale Ondra… Teda… To je jedno!" koktá Katka.
"No to teda není jedno! A kdo je Ondra?" začíná mě situace opravdu zajímat.
"To je… Kamarád," uhýbá pohledem a šťourá se v salátu.
"Jo tak kamarád? Takže máš kriminálního přítele?"
"Ne!"
"O tom si promluvíme potom. Teď chci vědět, co jsi udělala."
"Já jsem nic neudělala!" rozčiluje se a bouchne do stolu, až jí na zem spadne vidlička.
Adéla se opět rozbrečí.
"Neřvi!" pohlavkuje jí Karel.
"Vždyť jenom brečí. Proč jí biješ?" divím se.
"Já jsem nic neudělala!" opakuje se Katka a nabírá salát špinavou vidličkou.
"Proč jsi to neumyla?" pohlavkuje Karel i Katku.
"A proč jsi byla na policii?" vracím se k tématu.
"Mě se nezastaneš?" lituje se Katka a dostane další pohlavek.
"Co děláš?" křičím na něj.
Adéla, která neví, o co vlastně jde a hystericky se klátí na židli ze strany na stranu, najednou ze židle padá a strhává s sebou celý ubrus.
"Ty blbče!" nadává Katka, která byla opět zavalena jídlem.
"Za to můžeš ty!" obviňuje mě Karel a naštvaně mizí v ložnici. Tak učiní i Katka, která zmizí ve svém pokoji a chudák Adélka se dále válí po zemi. Takhle to holt jde pořád dokola. Nedá se nic dělat. Bez hádek se člověk neobejde.<<

"To by se nestalo. Já to vidím jinak!" poučuje mě Míla, narovná se a začíná vyprávět: >>Když se půjdeš projít, uvidíš venku krásného muže, který se jmenuje Frederik nebo… Ne! Milan! Sotva tě spatří, přiběhne k tobě a poklekne před tebou na kolena.<<
"Proč by to dělal?" nechápu.
Míla mi neodpoví a pokračuje: >>Zamiluješ se do něho na první pohled a odjedete spolu od všech problému do Francie, města lásky.<<
"To bych neudělala," odporuji.
"Co ty víš, co budeš dělat za 20 let…" říká Míla a tím ukončuje mé bádání.
"Nevím."

soutěž o cenu Filipa Venclíka
Sice jsem nevyhrála, ale doufám, že se líbilo! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikol Nikol | Web | 27. února 2014 v 12:25 | Reagovat

mě se to líbí :) souhlas s (možná imaginární) Mílou :D

2 Bafulák Bafulák | E-mail | Web | 27. února 2014 v 13:37 | Reagovat

[1]: děkuji moc ;-) Míla je imaginární, ale pravdu má no :-D

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 9. března 2014 v 21:46 | Reagovat

Je to dost akční, ale uvěřitelné. Za dvacet let budeš vlát někde po Francii na dovolené s dalším mužem a tvoje dorostlé dcery budou fackovat svoje rozjívené děti. Historie se často opakuje. Ale - dobře se to četlo. "Ze života..." :-?  :-)

4 Bafulák Bafulák | Web | 10. března 2014 v 7:36 | Reagovat

[3]: děkuju :)

5 Majo Majo | Web | 6. června 2017 v 16:41 | Reagovat

Je to parádní, kdybych věděla, že tak suprově píšeš, zkazím tě a už dávno se mnou píšeš nějakou yaoi povídku :D

6 Bafulák Bafulák | 6. června 2017 v 16:42 | Reagovat

[5]: no já furt čekám :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama