Duben 2014

Samotný ve tmavé místnosti

18. dubna 2014 v 7:59 Téma týdne
Slova tancují na stránkách, které se rychle otáčejí a vypouštějí do světa úžasný děj, který kniha obsahuje. Čtenář je do knížky tak zarytý, že nevnímá, co se děje okolo. Mohl by vybouchnout dům, ve kterém bydlí, židli na které sedí odnést povodeň, ale on by stále měl nos přimáčknutý ke stránkám a oči napjatě otevřené blizoučko u každého slova, aby nic nepropásl. Nechodí ven, žije pouze v knize. Je tak napínavá, že ji nelze odložit. Čtenář se nesnaží proti síle knihy bojovat, nechává se vtáhnout do děje a zamotat v dobrodružství, které mu zrychluje pulz, i když se nemusí vůbec hýbat. Hladové oči hltají každé písmenko. Člověk sedí u své knihy skrčený na židli. Za zataženými záclonami si svítí malinkou lampičkou, která mu sotva dává světla, i když je venku zrovna poledne. Ve tmavém pokoji zvědavě svítí bílá očíčka. Ale je jich více. V každém rohu a škvírce se třpytí a lesknou malinká očka. Společnost mu dělají malé můry, noční motýlci, molové a pavoučci, kteří na ně číhají. Stává se ze čtenáře jeden z nich? V rohu, oblkopen můrami, sedí u knížky osamocený knihomol. Čeká, až někdo zaklapne knihu a on bude opět volný a vyletí ven za kamarády či se bojí, že by ho tím někdo mezi stranami zamáčkl a uvěznil na vždy...? A nechce být uvězněň na vždy? Miluje přeci svou knížku! A co se stane, když ji dočte? Začně ji číst znovu? A znovu...?


There Is A Castle On A Cloud

12. dubna 2014 v 16:03 Téma týdne
Často si říkám, jak to asi vypadá tam nahoře, nad oblaky!? Když člověk letí letadlem, je to fascinující, když proletí mraky a nejednou je ne pod, ale nad nimi! :) Co když při každém prolétnutí boříme neviditelné velkolepé stavby města v oblacích? Mrak je nehmotný, ale vidíme ho... Celý den visí na obloze a kouká na nás a my koukáme na něho (pokud tedy zvedneme oči od našeho mobilu! :D) Ale opravdu, občas je pěkné zahodit všechnu techniku a jít se projít pod modrým nebem, dívat se na mraky... No kam se podělo to, že ležíme v trávě (i když v dnešní údržbě "čistoty" se nedivím, že si neleháme do trávy... :D) a díváme se na mraky? Hádáme podle tvaru těch bílých nadýchaných obláčků: "Tohle je kočka... A tamto je pán v klobouku!... A támhle je tlustý zajíc..." Myslím, že by to mohla i být sranda! :) Ráda bych si někdy s někým jen tak lehla do měkké trávy, pozorovala uklidňující čisté mraky a přemýšlela... Mohl by to být bezvadný pocit, jen tak ležet a připadat si, že letíme, když nad námi putují mraky... :) Pak by se člověku už ani nechtělo vstát! :) Možná, kdyby pak pršelo... :D

Právě jsem si vzpomněla na tento legrační minifilm, který se mi zalíbíl! :)


Zrovna jsem se koukala na YouTubu na různý videa a našla jsem tohle z filmu Les Miserables :)


Sarah Michelle Gellar & Charlotte <3

9. dubna 2014 v 22:57 *Stars*
nemůžu uvěřit, jak ty děti rychle rostou!!! o.O :) <3